můj příběh 

   Jmenuji se Anna Crhová, jsem fyzioterapeutka s 15-ti letou praxí a lektorka jógy. Ve svém těle se nyní cítím velmi dobře - stalo se mým domovem, moudrým rádcem a přítelem. Když se ozve nějaká bolest, umím si s ní snadno poradit....

 Vždy tomu ale tak rozhodně nebylo!

   V dětství jsem příliš netíhla ke sportu, byla jsem spíše pohybové nemehlo. Školní tělocvik byl pro mě utrpením - nikdy jsem nevyšplhala po tyči ani po laně a při přeskoku přes kozu jsem skončila přinejlepším na koze :-) Při běhání jsem nedokázala dohromady poskládat všechny končetiny tak, aby byl běh vůbec během. Logicky jsem tedy cvičení a sport neměla vůbec ráda - nešlo mi to! Když si na to vzpomenu, je pro mě má současná cesta a životní náplň obrovským překvapením... 

Možná právě tento začátek mého života mě naučil empatii, soucitu a pochopení klientů, kterým vše nejde snadno a hned

   V dospívání mě začali trápit bolesti zad, pravidelná návštěva u chiropraktika byla pro mne rutinou, ale vždy mi to pomohlo jen na chvilku. Mé obtíže se často vracely a spíše přetrvávaly. 

   Někdy v té době, zhruba v mých patnácti letech, jsem si řekla "A DOST". Bylo mi jasné, že s tím musím začít něco dělat. Byla jsem troska a nechtěla jsem být. Necítila jsem se vůbec dobře, na těle ani na duši. Odvážně jsem si tehdy našla lekce cvičení na velkém míči. Ta pomůcka mě lákala - u cvičení se dá taky sedět? To bych snad mohla zvládnout...? 

   Světe div se, bylo to parádní. A hlavně lektorka byla úžasná. Díky jejímu přístupu jsem si poprvé v životě nepřipadala u cvičení jako totální dřevo a neschopné nemehlo. Pomohlo mi to se zády a moje tělo se začalo zpevňovat, bylo i více flexibilní.

   Nadchlo mě, jak člověk, který umí jednoduše vysvětlit cvik a propojit pohodové protahování a zpevňování, mi může pomoct tak zásadním způsobem. Více než opakované napravování páteře. Světe div se, pomalu jsem začínala mít ráda pohyb.

Do té doby by mě nenapadlo, že mi pohyb může pomoci. Cvičení a sport jsem vnímala spíše jako mučení a něco, co není pro mě.

   Na konci gymnázia jsem tedy intenzivně přemýšlela o studiu fyzioterapie. Zajímalo mě, jak to všechno funguje - ty svaly, to tělo... Obzvláště když mi jedna lektorka a její přístup ke cvičení dokázal proměnit život (přestaly mě bolet záda a já se cítila dobře!). Učitelé i rodiče mě ale přesvědčili, ať zkusím raději "něco víc". Volba tedy nakonec padla na studium medicíny.  

  Vrhla jsem se na náročnou přípravu na přijímací zkoušky. Úspěšně jsem byla přijata a úspěšně jsem zde zvládla první rok a půl studia. Než mi začalo docházet, že to není ten obor, který mě láká a naplňuje... Byť premiantka ročníku, školu jsem opustila.

Cítila jsem, že tudy cesta nevede. A tak jsem navzdory všemu a všem, udělala krok do neznáma... tak silné bylo volání mojí duše.

   Pokud Vás zajímá, kam mě život zavál než jsem úspěšně složila přijímačky - čtěte zde :-)  

  Už během studia fyzioterapie jsem se stala instruktorem v různých studiích či rekondičních centrech, a sama jsem začala organizovat své hodiny zdravotního cvičení. Klienti, kteří se mnou začali cvičit (a byli naladění spíše na pohodové rozhýbání těla, než na výkon) byli vyloženě nadšení. Dle jejich slov byl můj přístup jako čerstvý závan na poli skupinového cvičení, něco pro ně nového. A já pochopila, že jsem na správné cestě. Postupně se ke cvičení přidali i masáže a fyzioterapeutické techniky při individuální práci s klienty. 

Ta práce mě skutečně bavila a nadchla, přinášela mi naplnění. A tak je tomu dodnes.

    Během této doby jsem měla možnost absolvovat různé typy cvičení a rozdílný přístup lektorů. Zjistila jsem, že mi opravdu nevyhovuje výkonnostní přístup - když mě někdo tlačí do nějakého cviku či pozice, který sice je skvělý, ale mě je v něm špatně a jsem v křeči. Z tohoto poznání pramení i můj přístup v mých lekcích. Jak říkám s oblibou: "Moje instrukce berte jako pozvání a sami za sebe zvažte, zda-li jej chcete přijmout. Cvičte do pocitu příjemna a bezbolestně." To je taková moje mantra :-)

Vedu své klienty tak, jak je mi to samotné příjemné. Předávám to nejlepší, co jsem se v životě studiem i praxí naučila, ale nechávám klienty, aby to zkusili a zjistili, jestli je to i pro ně dobré.  

   Abych se vrátila k sobě samé, a tomu co mě přivedlo až sem - bolest zad. Pochopila jsem, že stav mých zad a páteře mi pomáhá pochopit spoustu věci o mně samé. To, že jsem fyzickou bolest chtěla vyřešit, mě přivedlo na úžasná místa a k úžasným lidem, za které jsem velice vděčná. Dnes se cítím fyzicky o 100% lépe, než v době mého dospívání. Tělo se stalo mým přítelem a domovem.

   Věnuji se kombinaci jógy, pilates a rehabilitačního cvičení. Pravidelně sama docházím na terapie a masáže, které udržují mé tělo i ducha v rovnováze. Několik let mám každý měsíc psychoterapii, kde si mohu promluvit s někým, kdo rozumí lidské duši a jejím zákonitostem do hloubky - o všem, co zažívám, co mě potkává anebo trápí. Mnohé fyzické obtíže se mi zmírnily či úplně vymizeli i díky této psychologické konzultaci. 

   A tak se má profesní cesta začala ubírat i tímto směrem. Zjistila jsem totiž, že samotná pohybová a fyzická terapie občas k uzdravení člověka zcela nestačí. Tělo je propojeno s naší duší, s tím jak se cítíme a co prožíváme. Co se děje na jedné úrovni, odrazí se na té druhé. Když se vyřeší problém bolesti zad, vyléčí se i určitá životní situace a naopak.

Pomáhám klientům pochopit souvislosti jejich těla a života. Vytvářím tak prostor pro komplexní uzdravení - těla i duše.

   Pochopila jsem (naštěstí!), že cvičení a péče o tělo se stane mou celoživotní cestou a součástí mého života, nejen lékem na bolest. Je to má přirozená regenerace tělesných, ale i duševních sil. Ale bez pomoci různých přístupů a terapií, by to pro mne samotnou bylo velmi náročné a možná zcela nemožné. 

Ráda Vám pomohu, abyste se i Vy cítili ve svém těle dobře. Společně se můžeme vydat na cestu, kde můžete znovu najít svou (možná ztracenou) fyzickou pohodu.